Superpotraviny – jaké mají zdravotní účinky a co mezi ně patří?

Goji, zelený ječmen, mladá pšenice, chlorella, guarana, spirulina, chia semínka, kokosový olej, sojové mléko… A seznam super potravin bychom mohli rozšiřovat dál a dál. Eshopy v posledních několika letech doslova zaplavila nabídka produktů s různorodými, mnohdy exoticky znějícími názvy, jež zaštiťuje označení „superpotraviny“. Spolu s důslednou reklamní masáží v tisku, televizi i skrze internetové magazíny se vytvořil fenomén v podobě člověku nadpozemsky prospěšných jídel a stravovacích doplňků, které svému konzumentovi zaručí vitalitu, radost ze života a samozřejmě pevné zdraví. Kde je ale pravda? Jsou superpotraviny skutečně přínosem pro lidský organismus nebo jen přítěží pro naše kapsy?

Chceš být zdravý?

Tak plať! Dalo by se stručně odpovědět na otázku položenou v podnadpisu. Některé produkty je možné sehnat běžně v eshopu, jiné ve specializovaných prodejnách, jedno však mají společné – vyšší cenu. Je to pochopitelné, trh se superpotravinami se sice neustále rozrůstá, avšak poptávka ještě nedosáhla takové míry – v porovnání s běžným (z pohledu odborníků na výživu spíše špatným a zdraví neprospěšným sortimentem), proto je pro obchodníka strategičtější držet cenu na vyšší úrovni. Vliv má také povětšinou i dlouhá cesta, kterou musí super potraviny urazit, než se ke svému zákazníkovi dostanou. Dalším faktorem, určujícím vyšší cenu je onen pocit exkluzivnosti, který se s výše vyjmenovanými potravinovými doplňky pojí. Mazat si na chléb pomazánkové máslo jako většina národa a popíjet kravské mléko? Hřích! V kurzu je namačkané avokádo na plátku knäckebrotu a sklenka mandlového mléka, nejlépe v BIO kvalitě.

Když jde o zdraví, peníze nejsou rozhodující?

Samozřejmě nemusí být – pokud se nám dostanou záruky, že daný produkt skutečně pomůže s případným neduhem, jenž nás trápí, pak si milerádi připlatíme. Nezodpovězenou otázkou však stále zůstává to, v čem jsou tyto zázračné potraviny opravdu tak skvělé a jiné než mnoho ostatních? Ano, obsahují velké množství vitamínů, prospěšných minerálů, stopových prvků a v některých případech i slušnou zásobu bílkovin. Nemáme však v regálech obchodů také tuzemské produkty, jež by obstály ve zdánlivě tvrdé konkurenci s těmi celosvětově propagovanými potravinami a doplňky?

Na internetu je ale mnoho pozitivních reakcí!

„Denně piji nápoj ze zeleného ječmene a pojídám tablety chlorelly, již po několika dnech necítím únavu a zlepšilo se mi zažívání.“ píše jedna z nadšených uživatelek superpotravin. Podobné, pozitivně laděné zkušenosti lehce nalezneme snad na každém diskusním portále – některé i vyzdvihují konkrétní značky a ohánějí se tím, že se jedná o 100% přírodní produkty, tedy zdraví naprosto neškodné a bez vedlejších účinků. Kdo ale zaručí, co se třeba právě do zmiňovaných tabletek skutečně dostalo? Proč je internet plný propagačních článků a reklam slibujících mnohdy až neuvěřitelné účinky? Skutečně jde výrobci o zdraví svých zákazníků, nebo (a přiznejme si, že spíše) o naplnění vlastních kapes?

Pevné zdraví nestojí na pojídání „superfood“

Stravoval-li se člověk doposud bez většího přemýšlení nad přijímaným jídlem, co se týče jeho složení a vlivu na tělo, a poté zařadil do jídelníčku některé z výše uvedených superpotravin, je pochopitelné, že se začal cítit o mnoho lépe. Notný podíl na tomto pocitu „nové životní energie a tělesné lehkosti“ může mít do jisté míry požívání produktů, které svým složením vypovídají o lehčí stravitelnosti. Tedy netíží v žaludku tak dlouho jako například chléb s máslem. Svou roli však hraje též placebo efekt. Konzument si totiž velmi lehce a ochotně vsugeruje příznivé účinky nově zařazených, ozdravujících potravin do svého jídelníčku, kdy si je nakonec zcela jist jejich pozitivy, o kterých se dočetl. Aniž by byl schopen střízlivě posoudit skutečné dopady užívání na vlastním těle i psychické a fyzické kondici. Z toho jednoduše vyplývá, že stejného efektu člověk dosáhne i uvědomělým, vyváženým a rozumným stravováním, aniž by nutně musel vyhledávat nové produkty slibující blahodárné účinky. Vyřadí-li se z jídelníčku těžké potraviny – tedy smažené, tučné, sladkosti a další zatěžující jídla, pak se zcela logicky dostaví i onen, v dnešní době velmi prosazovaný a žádaný, pocit fyzické lehkosti.

superpotraviny

Jakou cestou se tedy vydat?

Cestou přijmutí celkově zdravějšího životního stylu, založeného na pestrém jídelníčku. Není potřeba kupovat produkty vypěstované a zpracované v dalekých krajinách jenom proto, že se v médiích dočítáme o jejich prospěšnosti či nám o nich básní kamarádka, která je objevila v rámci propagace na čím dál více populárních blozích o vaření a pseudo-stravovacích stylech. Toužíme-li totiž po opravdu zdraví prospěšných plodinách, stačí dát prostor těm tuzemským.

Superpotraviny jsou všude kolem nás!

Nevěříte? Věřte! Zdejší lokality sice nenabídnou sklizeň mořské řasy, kokosové ořechy pro výrobu mléka či chia semena nebo goji, ale rozhodně dokážou konkurovat této exotické nabídce – jak svým zdraví prospěšným složením, tak nesmírnou výhodou v oblasti dostupnosti a ceny. Mimo to i šetří životní prostředí, neboť se nemusí složitě dovážet přes celý svět nejvíce ovzduší zatěžující leteckou dopravou a ani není nutné je složitě balit do speciálních obalů.

   

1 Comment

  1. Problém je s tím, že doporučujete obilniny, které obsahujé lepek, protože, když si přečtete knihu amerického neurochirurga D. Pelmuttera MOUČNÝ MOZEK, zjistíte, že za Alzheimerem a Parkinsonem a dalšími nemocemi mozku, ktere postihují starší populaci jako je demence a mrtvice, se skrývá konzumace lepku. Sledujte ,prosím vás vývoj a nedoporučujte co bylo pokladané za zdravé před pár lety. Z obilnin je dobrá jen rýže, která nemá lepek, ale ta zase působí silné překyselení organizmu, které způsobuje rakovinu pokud se nejé se spostou zásadotvorné zeleniny. Pak jen z českých potravin zbývá pohanka a proso. Pohanka je mírně kyselinotvorná a tak lze doporučit jen proso a jáhly, které jsou mírně zásadotvorné. Naproti tomu amarant na guinoa jsou bezlepkové pseudoobiloviny, ktere se při trávení chovají neutrálně a tudíž nepřekyselují organizmus pokud se nejí s masem a nebo mléčnými výrobky. Problém lepku je kdy kombinujeme pečivo s tukem (máslem nebo margaríny), kdy tuto kombinaci navíc důkladně nežvýkáme (produkty z bílé mouky neobsahují vlákninu, mají tak sladší chuť, která nás na rozdíl od celozrnných produktů nenutí kousat a žvýkat důkladněji). Na základě tohoto se potřebné enzymy nedostanou ke škrobu a ten pevně spojený s lepkem žaludkem nerozloženým prochází do střeva a to má nepříznivé důsledky především na střevní sliznici. Tam jeho řetězce zalepují střevní klky a tím zmenšují trávící plochu.
    Kromě zhoršování procesu trávení dochází i k situaci, kdy se mezi těmito lepivými nestrávenými strukturami a střevní stěnou vytváří kyselé prostředí a to spolu s přemnoženými dysbiotickými mikroorganizmy má negativní vliv na vstřebávání živin a spoustu dalších metabolických pochodů a to hlavně na to, že střevní stěna se stane propustnou pro spoustu toxinů ze střeva, které jsou nejnebezpečnější pro mozek.

Diskuze: Podělte se o své osobní zkušenosti

Your email address will not be published. Required fields are marked *