Vegetariánství – způsob stravování, který čím dál populárnější také v České republice. Tento fenomén má své příznivce v různých koutech světa, objevil se již ve starověké Indii. Od 19. století se rozšiřuje a rozvoj pokračuje i nyní. Dá se bez masa žít?
Když oznámíte příbuzným a lidem v okolí, že jste vegetarián, budou se velmi divit. Možná ani nebudou mít představu, jaký je rozdíl mezi vegetariánem a veganem, zatímco vegetarián nejí maso, vegan nepožije ani mléčné výrobky či vejce. Jinými slovy, když kvůli tomu musí živé zvíře zemřít, vegetarián to nesní, zatímco vegan nebude mít zájem ani o to, co zvířata vyprodukovala.
Proč se lidé nejčastěji rozhodují nejíst maso?
Většinou je to z etických důvodů – daná osoba si uvědomí, že si nepřeje, aby kvůli svému nasycení přišel o život jiný tvor. Důvod může být i ekologický- produkce masa velmi významně zatěžuje planetu. Pokud se narodíte v Indii, zřejmě budete z kulturně náboženských důvodů rovněž žít bez masa, protože tam je 40% lidí vegetariány. Někteří lidé maso vyřadí ze svého jídelníčku ze zdravotních důvodů.
Se zdravím vegetariánů je spojena spousta mýtů
Tím nejznámějším je, že vegetariáni nemají dostatečné množství živin a bílkovin, protože jsou jen v mase. Opak je pravdou, dnešní vegetariánské výrobky (tofu, seitan, apod.) dokáží živiny z masa spolehlivě nahradit. Podobně se nedá říct, že by vegetariáni měli menší množství energie. K vegetariánství se hlásí i řada úspěšných sportovců, například tenistka Martina Navrátilová.
Naopak, vegetariáni bývají zdravější. V současnosti jsou zvířata chována ve velmi nedobrých podmínkách a může se tak šířit infekce. Nicméně maso zatěžuje tělo, obsahuje cholesterol a tuky a může vyvolat onemocnění ledvin, rakovinu či diabetes. Vegetariáni mají také v jídelníčku mnohem větší podíl ovoce a zeleniny. „Již od 11 let jsem vegetariánem, rodiče a okolí to snášeli velmi těžce, ale vyrostl jsem za tu dobu o několik desítek centimetrů, takže padá další argument, že vegetariánství je pro děti nevhodné, protože nerostou,“ říká patnáctiletý Jakub.
V Česku žije přes 2% vegetariánů, což dělá více než 200 tisíc lidí.
A jak se vůbec v Česku vegetariánům žije? Velmi obtížně. V běžných restauracích jsou bezmasá jídla zastoupena minimálně, zpravidla se jedná o jídla typu smažený sýr, který vám ale osmaží v oleji, kde před chvílí smažili řízek. O školních jídelnách a jídelnách v nemocnicích ani nemluvě, i když situace je lepší než například před deseti lety. Vegetariánská restaurace či jídelna je sotva v každém krajském městě, výrobky nejsou dostatečně označeny (v již zmíněné Indii musí mít každý produkt nálepku – zelenou pokud je vegetariánství, v opačném případě červenou). Například, podstatná část čokoládových výrobků obsahuje E476 vyrábějící se z živočišného tuku nebo v obyčejném rohlíku naleznete vepřové sádlo. Dobrou chuť.
